Chystá se vaše společnost nabrat nové zaměstnance a pověřila právě vás vedením pracovních pohovorů? Jak se na takový pohovor připravit a jak jej správně vést? Na následující chyby si rozhodně dejte pozor!
Kdo je připraven, není překvapen
Na pracovní pohovor se musí kromě uchazeče připravit také recruiter. Je potřeba životopis každého uchazeče podrobně prostudovat a zapamatovat si základní informace, díky kterým se uchazeč na pohovor „probojoval“. Pokud přípravu nepodceníte, nepřekvapí vás žádná záludnost.
Rozhodně nepůsobí profesionálně, pokud při pokládání dotazu o předchozím zaměstnání začnete v životopise hledat jméno zaměstnavatele nebo se „nenápadně“ vyptávat, na co je tato společnost zaměřena, protože jste si to zapomněli zjistit předem a napadlo vás, že se tato informace může hodit.
Nejde jen o slušnost vůči osobě naproti vám, ale i o to, abyste se mohli soustředit na body, které vás zajímají a které se v životopise ani průvodním dopise nedočtete a které pro vás mohou být stěžejní ve chvíli rozhodování.
„Životopis není jediným zdrojem o uchazeči, ze kterého můžete před pohovorem čerpat. V současné době je rájem personalistů LinkedIn a další sociální sítě“.
Připravte si základní otázky, od kterých se bude pohovor odvíjet a na které můžete dále navazovat, aby měl pohovor strukturu a nepůsobil moc chaoticky. Jako z učebnice si můžeme připomenout i zlaté pravidlo vhodného místa a dostatku času.
Pohovor musí být veden v klidu a bez nečekaných „překvapení“ jako je zvonící telefon či kolegové, kteří netrpělivě čekají na schůzku s vámi, což má za následek nervozitu a snahu pohovor zkrátit. Tím ale přijdete o podstatné informace, které mohou zásadně ovlivnit výběr.
Nebuďte odtažití, ani příliš kamarádští
Nezapomínejte na to, že nejen vy si vybíráte zaměstnance, ale i uchazeč si vybírá firmu, ve které chce pracovat. Když pohovor uvedete nevhodnou historkou o tom, jak jste včerejší noc strávili v baru a domů se odbelhali nad ránem, sice to uvolní atmosféru, ale v očích uchazeče vám to příliš nepřidá. Na pohovoru zastupujete celou organizaci, a tak vystupujte maximálně profesionálně, nikoliv však odtažitě.
Je jasné, že během pohovoru se musíte dozvědět celou řadu klíčových informací, které vám nejlépe rozluští, zda je pro vaši společnost daný kandidát tím nejvhodnějším. Pohovor není rozhovor do novin, tedy je třeba dané otázky sem tam prokládat obecným povídáním a zpětnou vazbou k tomu, co bylo právě řečeno. To z uchazeče setřese pocit nervozity a dost možná se dozvíte informace, které jste ani nečekali. Ale nezapomínejme: účelem pohovoru není si „hezky pokecat“.
Já, ne My…
Často slýcháváte:
„V mém minulém zaměstnání jsme spravovali celou řadu reklamních kampaní…“
Vás ale zajímá hlavně uchazeč, ne celé oddělení, jehož byl součástí. Měl tedy kandidát na starosti vlastní reklamní kampaň? O jakou se jednalo? Kolik osob se na ní podílelo? Jaká byla jeho role? Byl součástí jiných projektů? Jakou měl v rámci těchto kampaní odpovědnost a jak se ho dotýkaly výsledky úspěšnosti?
Nakonec se může ukázat, že to nebude až tak zajímavé, jak to na začátku vypadalo, ale právě proto s kandidátem na setkání jste, abyste tyto informace zkompletovali a udělali z nich závěr.
Nenechte se zmást prvním dojmem
Našli jste kandidáta s nejlepšími schopnostmi, dlouholetou praxí, má rovněž skvělé reference, ale při pohovoru se vám na první pohled nezamlouvá? Na prvním dojem se v tomto případě nemá klást až tak velký důraz.
To, že je někdo sympatický a sebevědomý ještě neznamená, že disponuje schopnostmi, které pro plnění pracovní náplně vyžadujete. A naopak, je možné, že uchazeč trpí trémou, která výrazně ovlivňuje jeho chování.
„Existují pracovní pozice, kde je právě první dojem důležitým výběrovým kritériem. Na pracovní místa, kde ale první dojem není ‚v náplni práce‘, bych recruiterům doporučila nepřikládat mu zásadní význam“.
Nervozitu tedy rozhodně nehodnoťte jako zápor, pokud ovšem právě nehledáte nového právníka či tiskového mluvčího.
„Je lidské, že se při výběru zaměstnanců projevují subjektivní sympatie a antipatie, které je samozřejmě obtížné potlačit“. „Recruiter by tedy nikdy neměl vybírat mezi uchazeči sám. Kolegové totiž působí jako přirozený korektiv a rovněž jako skvělá pojistka. Ještě lepší pojistkou je pak vícekolové výběrové řízení, kdy kandidát často působí v prvním kole úplně jinak, než ve druhém, a tím ho lze lépe poznat“.
Ověřte reference
Řadu z nás už na středních školách učili, že není trestné si v životopise pár informací přikreslit a tím si i mírně přilepšit. Nesmí se to ale přehánět. Proto buďte ostražití, zda právě váš kandidát nepřikreslil informace až moc a pracovní reference si raději ověřte u předchozích zaměstnavatelů.
„Pokud uchazeč v životopisu uvede referenční kontakty, dejte si pozor, o jaké kontakty se jedná, nepotřebujete komunikovat s kdejakým kolegou, který slíbí, že řekne jen to nejlepší“.
Z přijímacího pohovoru můžete vytěžit maximum jedině tehdy, pokud si dokážete správně stanovit požadované kompetence uchazeče a zároveň víte, jak je ověřit.
