Každý člověk je nějaký. Jsme nabití vlastnostmi, z nichž některé jsou k užitku a jiné by bylo možné lepší nechat před dveřmi do zaměstnání. Na jakých vlastnostech byste měli rozhodně zapracovat, abyste byli v novém zaměstnání úspěšní a oblíbení?
1) Nespolehlivost
Spolehlivost se cení nejen v osobním, ale rovněž v pracovním životě. Málokdo chce mít ve firmě “slibotechnu”, která slíbí první poslední, a ve skutečnosti nic neuděláte. Nespolehliví zaměstnanci navíc nedodrží ani to, co je jejich povinností. Jde o termíny či dodání podkladů, přičemž na jejich práci bývají závislí další lidé. Ti mají pak potíže plnit své úkoly. S tím souvisí i určitá důvěra ke spolupracovníkům, bez které si nelze dobrou spolupráci vůbec představit.
2) Nesamostatnost
Tito zaměstnanci udělají pouze to, co se jim řekne. Nic navíc je nenapadne, a jestliže ano, rozhodně nelze očekávat, že by nápad přeměnili v činy. Pokud se situace vyvine tak, že zadání nelze podle instrukce splnit, raději neudělají nic a čekají na další instrukce. Nevadí jim, že u některých věcí je nebezpečí z prodlení, někdy si ho ani neuvědomí. Pro přetížené manažery nebo specialisty je utrpení spolupracovat s lidmi tohoto typu, většinou nejsou schopní pochopit, že si neporadí.
3) Všeznalost
Pouze zlomku lidí nevadí typ “chytrolínů”, kteří všude byli, všechno znají a s ničím nepotřebují poradit. Již při pohovoru tento typ lidí tvrdí, že do pozice proniknou za pár dní, maximálně týdnů, a že vše potřebné již znají nyní. Po nástupu na pozici pokračují v této linii a nezjišťují si potřebné informace ani od kolegů. Většinou se jedná o sólisty. Tito pracovníci nejsou vhodní pro týmovou práci, mají také špatnou sebereflexi, takže při neúspěchu se zříkají odpovědnosti a viní firmu za nedostatečné zaškolení.
4) Nezájem o práci a firmu jako takovou
Přínos pro firmu nečekejte ani od zaměstnanců typu “mouchy, snězte si mě”. Těmto lidem je vlastně jedno, co dělají a kde. Hlavně, že mají místo a příjem. Nemají žádnou velkou ctižádost něčeho dosáhnout. Práci vykonávají jen v nezbytně nutném rozsahu a nejsou ochotní pomoci nad limit svých povinností. Pokud se zaměstnanci neztotožní s fungováním firmy, zákonitě jsou nestabilní a často se pokukují po jiných pracovních příležitostech. Ke svému zaměstnavateli se chovají pragmaticky, využijí všech výhod, které mohou čerpat. Ale jejich výkon nebývá nijak oslnivý. V situacích, kdy je opravdu hodně práce, se s klidem „hodí marod“, odchází domů přesně na čas, kdy jim skončila pracovní doba apod.
5) Horlivost
Horlivý zaměstnanec může být sice na první pohled rovněž dobrou volbou, brzy ale zaměstnavatel zjistí, že tito pracovníci napáchají více škody než užitku. Horlivci totiž jednají v afektu a bez rozmyšlení, jsou zbrklí a nedomýšlí důsledky svých činů nebo poznámek. U kandidátů je to typ, který přistoupí na první pracovní nebo platovou nabídku, aby rychle nastoupil do nové firmy, ale dlouho zde nevydrží. Při plánování úkolů vše nerealisticky „odkýve“, ale brzy zjistí, že všechno nezvládá. Horlivec je také z toho důvodu typický častou pracovní fluktuací.
